Kyselka v Suché Rudné  - 1 km od chalupy

Pramen, který si pamatuje víc, než tušíme.

​

V lese, jen pár stovek metrů od místní části zvané U polesí, vyvěrá tichý, ale vytrvalý pramen železité kyselky. Od Zlatorudné chalupy je to zhruba kilometr – krátká procházka, která vás nenápadně zavede do míst, kde se krajina zpomaluje a začíná vyprávět.

​

Minerální voda je svou chutí a složením podobná kyselkám z Karlovy Studánky, obsahuje však méně oxidu uhličitého. Přesto – nebo možná právě proto – má svůj osobitý charakter. Jemně perlí, lehce štípe na jazyku a zanechává pocit, že pijete něco, co nevzniklo ve spěchu.

​

O této kyselce se zmiňuje už profesor Cranz v roce 1773. Ve svých zápiscích popisuje pramen ukrytý „v údolí uprostřed hor“, který vyvěral s takovou silou a šuměním, „jakoby byl hnány větrem“. Studánka byla tehdy vyzděná a krytá, na jejím dně se usazovala hnědá a žlutá sraženina a voda byla plná bublinek, které v pohybu připomínaly živý organismus.

​

Podle dobových svědectví zanechávala voda v ústech štiplavý pocit a při větším množství dokázala člověka na hodinu či dvě zvláštně „omámit“. Doporučovala se při trudomyslnosti, srdečních potížích a nemocech sleziny – jako by si už tehdy lidé všímali nejen účinků na tělo, ale i na mysl.

​

Jen několik sáhů dál se měl nacházet druhý, ještě silnější pramen. Nekrytý, hlučnější, s vodou, která po nalití „perlí tak silně, jakoby kvasila“. Obsahovala více chloridu sodného, podporovala trávení, upravovala stolici a používala se i k sedacím koupelím. Tyto prameny byly podle všeho vyhledávány a využívány k léčení dávno před tím, než se proslavila Karlova Studánka.

​

Dnes jsou prameny klidnější, méně bouřlivé než kdysi. Přesto tu stále jsou. Tiché, vytrvalé a zakořeněné v paměti krajiny. Stačí se vydat na cestu, zastavit se, ochutnat – a možná si všimnete, že některá místa nemluví hlasitě, ale o to déle v člověku zůstávají.

​

Do budoucna se právě tady začne jedna z Pěšin příběhů…

Suchá rudná - obec 

Historie horské obce Suchá Rudná, rozkládající se v podhůří nejvyšší části Pradědské hornatiny, je starší, než písemné prameny, které se o ní dochovaly. Archeologické nálezy propojují obec s dávnou hornickou tradicí zdejšího kraje.

Je sice pravděpodobné, že v Jeseníkách hledali vzácné rudy například už Keltové, jejich přítomnost zde však spíše odhadujeme ze způsobů zachovalých pozůstatků těžby. V oblasti Suché Rudné však archeologové prozkoumali několik důlních děl, ze kterých se podařilo získat různé zbytky dřevěných prvků. Z jejich průzkumu se ukázalo, že těžba zde probíhala už v prvním čtvrtletí 13. století, tedy přibližně v době, kdy bylo založeno nedaleké město Bruntál.

Zdá se, že horníci sem přicházeli zejména ze Slezska a ze Saska. I když o archeologické důkazy osídlení obce není nouze, s písemnými zprávami je to horší. Ta nejstarší je z roku 1405 a mluví o dodnes nelokalizované Vysoké štole. .... více

Morgenland - zbyla jen poslední chalupa

Osada Morgenland v Jeseníkách bývala vyhledávaným místem pro turisty i lázeňské hosty. Stálo tam dvanáct chalup, ale hlavně oblíbená výletní hospoda. I teď tudy vede červená turistická značka z Malé Morávky do Karlovy Studánky. K zastavení ale láká už jen stín starého jasanu. Výletní hostinec zavřely dějiny.

Zmizela vlastně celá osada i s jejími obyvateli. Byli to totiž sudetští Němci....více

Poštovní štola

Poštovní štola se nachází zhruba 6 km jižně od města Zlatých Hor, nedaleko podzemních prostorů Speleoterapie. První zmínka o Poštovní štole pochází z roku 1513....více 

Farma u Stromovouse

Tradiční ecofarma kde nakoupíte skvělé jesenické sýry, jogurty a další produkty domácí výroby. Ve zdejší obchůdku vás rádi obslouží jeho milí majitelé. Od chaloupky asi 1 km

Kosárna - velké Karlovice

V Karlovicích, v historické budově, která si zachovala krásu a styl původní venkovské architektury, sídlí "kosárna", tedy výrobna vesnických a lesnických nástrojů. Unikátní objekt je národní kulturní památkou....více

zachráněná lorenzova huť na Drakově

 V údolí Lapků z Drakova podél řeky Černé Opavy (jedná se o turistickou trasu z místní části Mnichov ve Vrbně pod Pradědem až na Rejvíz), kde každoročně pořádá svou velkolepou lesní slavnost Spolek Přátelé Vrbenska, započaly v roce 2023 záchranné práce na historické dřevouhelné Lorenzovy hutě. Huť tak prochází po mnoho letech rozsáhlejší stavební opravou....více

Z Chalupy přes Malou Hvězdu až na Praděd

Cesta k nejvyššímu bodu Jeseníků – a zpět jinou krajinou.¨

​

Tato trasa začíná přímo u Zlatorudné chalupy a postupně vás vtahuje hlouběji do horské krajiny Jeseníků. První úsek vede směrem k Malé Hvězdě, místu, které působí nenápadně, ale už tady člověk cítí, že opouští běžný svět a vstupuje do jiného rytmu hor.

​

Cesta pokračuje do Karlovy Studánky, lázeňského místa sevřeného lesy a horami. Vzduch je tu chladnější a čistší, voda má svou sílu a celé údolí působí jako přirozená brána do vyšších partií Jeseníků. Je to ideální místo k zastavení, doplnění sil a krátkému vydechnutí před další částí cesty.

Odtud trasa sleduje tok Bílé Opavy. Řeka tu není jen orientačním bodem, ale skutečným průvodcem. Šumí, zrychluje i zpomaluje a připomíná, že každá cesta má své tempo. Úsek kolem chaty Barborky patří k těm, které se nechodí ve spěchu – les houstne, terén je syrovější a člověk má pocit, že je součástí horského prostoru, který si stále drží svou sílu a klid.

​

Vrcholovým bodem celé trasy je Praděd (1492 m n. m.), nejvyšší hora Jeseníků. Místo, kde se krajina otevírá do dálky a kde se pocit námahy mění v tiché zadostiučinění. Praděd není jen cíl na mapě – je to bod, ke kterému se člověk vztahuje už dlouho předtím, než na něj skutečně vystoupá.

Zpáteční cesta vede nad Ludvíkovským údolím. Nabízí jiný pohled na krajinu, více otevřenosti a klidu. Je to návratová část trasy, kdy se myšlenky zklidňují, tělo zpomaluje a krajina dává prostor k doznění celého dne.

​

Celý okruh je fyzicky náročnější, ale mimořádně pestrý. Vede přes vodu, lesy, horské stezky i otevřené hřebeny. Není to výlet, který by se dal „odbýt“. Je to cesta, která má svůj rytmus a která se zapisuje do paměti.

​

Právě tady, mezi vodou, lesem a vrcholem hor, vznikne v budoucnu jedna z Pěšin příběhů – o cestě vzhůru, o vytrvalosti a o návratu.